![]()
|
![]()
| ![]() |
Český tým
Josef Bernard je sociolog, PhD získal v roce 2012 na Karlově Univerzitě v Praze, je vedoucím oddělení Lokální a regionální studia v Sociologickém ústavu AV ČR, přednáší na Univerzitě Hradec Králové. Absolvoval výzkumný pobyt na Universität Zürich (2014). Zabývá se vzájemnými průniky prostorových a sociálních nerovností, sociologií venkova a prostorovou mobilitou. Tím se do jeho výzkumného hledáčku dostávají témata jako je život ve venkovských periferiích, prostorové aspekty volebního chování, dostupnost vzdělání a služeb, chudoba, nebo samospráva v malých obcích.
Anja Decker je kulturní antropoložka, vystudovala na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na LMU v Mnichově. Působí jako výzkumná pracovnice v Sociologickém institutu České akademie věd. Věnuje se výzkumu sociálních a prostorových nerovností, k nimž přistupuje z pohledu rozmanitých ekonomik (diverse economies), resilience a informality. Ve své doktorské práci se zabývá každodenní zkušeností s prekaritou a nejistotou, a to prostřednictvím etnografie neprůmyslových zemědělsko-potravinářských praktik na českém venkově.
Tomáš Kostelecký vystudoval ekonomickou a sociální geografii na PřF UK. Od ukončení doktorského studia pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd a v letech 2012-2021 byl jeho ředitelem. Během své odborné kariéry působil jako stipendista ve Woodrow Wilson International Center for Scholars ve Washingtonu, D.C. a na University of Hokkaido v japonském Sapporu. Byl ředitelem pro výzkum v české pobočce The Gallup Organization. Jako držitel stipendia Marie-Curie Evropské unie pracoval ve společném pracovišti CNRS a Sceince Po ve francouzském Bordeaux, a jako držitel Fulbright-Masarykova stipendia pracoval na University of Southern California v Los Angeles. Ve svém výzkumu se nejvíce zajímá o prostorové a sociálně-prostorové nerovnosti, lokální a komparativní politiku. Doma i v zahraničí publikoval řadu odborných prací, které se zabývaly tématy jako: prostorové vzorce volebního chování, formování a vývoj systému politických stran v postkomunistických zemích, mechanismy vytváření problémových oblastí ve velkých městech a reakce lokální politiky na ně, politika bydlení, fungování trhu s bydlením a jejich souvislostmi s formováním a udržováním sociálních nerovností.
Ludmila Wladyniak je polsko-česká vizuální socioložka, zaměřující se na vizuální metody kvalitativního výzkumu. Působí na katedře sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, v Sociologickém ústavu AV, a také v Centru pro společenské otázky SPOT. V své badatelské a výzkumné práci věnuje se tématům z oblasti kulturní sociologie, sociologie rodiny a sociologie práce. Má bohaté zkušenosti se studiem (jak aplikovaný, tak i akademický výzkum) periferních regionů střední Evropy (sociální a kulturní vyloučení, lokální identita, procesy kolektivní pamětí).
Faculty of Humanities, Charles University
Německý tým
Andreas Klärner vystudoval sociologii, psychologii a urbanismus a získal doktorát na Technické univerzitě v Darmstadtu. V roce 2016 se habilitoval v oboru sociologie (venia legendi a venia docendi) na Rostocké univerzitě. Několik let pracoval jako vědecký pracovník v Institutu pro sociální výzkum v Hamburku, v Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum v Rostocku a na Rostocké univerzitě. Od roku 2016 je zaměstnancem Thünenova institutu rurálních studií, kde koordinuje výzkumnou oblast Sociální struktura a sociální participace a zaměřuje se na chudobu a sociální nerovnosti na venkově.
Susann Bischof je socioložka se zaměřením na kvalitativní výzkumné metody. Studovala na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně, pracuje jako výzkumná pracovnice v Thünenově institutu rurálních studií a je doktorandkou na univerzitě v Göttingenu. Ve svém výzkumu se zaměřuje na sociální a prostorové nerovnosti z pohledu politické sociologie venkova. Její doktorská práce se zaměřuje na každodenní zkušenosti se státem ve venkovském, periferním regionu ve východním Německu.
Larissa Deppischová vystudovala sociologii a pedagogiku na Goetheho univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a působí jako výzkumná pracovnice v Thünenově institutu rurálních studií. Ve svém výzkumu se zaměřuje na sociální . Pracuje zde jako koordinátorka projektů a empiricky se zabývá kvalitativními výzkumnými metodami. Její výzkum se zaměřuje na služby obecného zájmu na venkově, sociální nerovnosti a pravicový populismus.

Martin Refisch vystudoval sociologii na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a působí jako výzkumný pracovník v Thünenově institutu rurálních studií. Ve své doktorské práci se zaměřuje na vztahy mezi prostorovými podmínkami a sociálními nerovnostmi. Za tímto účelem pracuje s kvantitativními výzkumnými metodami.
Franziska Lengerer absolvovala interkulturální studia na Univerzitě v Bayreuthu a na Univerzitě v Chesteru a geografii na Univerzitě ve Freiburgu. Působí jako výzkumná pracovnice v Thünenově institutu rurálních studií a dělá si doktorát na Univerzitě v Groningenu. Věnuje se především kvalitativnímu výzkumu, ale zajímá se i o kombinované výzkumné metody. Ve své doktorské práci se zabývá zapojováním starších venkovských obyvatel do komunitního života v jednom německém stárnoucím regionu.
Polský tým
Jerzy Bański je řádným profesorem humánní geografie v Ústavu geografie a prostorové organizace Polské akademie věd (IGiPZ PAN). Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří: geografie venkova a zemědělství, využití půdy, regionální politika, prostorová organizace a místní rozvoj. V letech 2018-2021 byl ředitelem IGiPZ PAN, v letech 2006-2012 byl prezidentem Polské geografické společnosti a v letech 2017-2022 předsedal Komisi pro místní a regionální rozvoj Mezinárodní geografické unie. Jerzy Bański je autorem 420 publikací, z toho 28 knih (např. Bański J., Mazur M., 2021, Transformation of agricultural sector in the East-Central Europe after 1989, Springer), 24 knih v roli editora (např. Bański J. (ed.), 2021, The Routledge Handbook of Small Towns, Routledge, New York-London, Bański J. (ed.), 2020, Dilemmas of regional and local development, Routledge, London-New York) a více než 190 článků s recenzním řízením (časopisy: Land Use Policy, Int. J. Environ. Res. Public Health, European Countryside, Agricultural Economics, Journal of Agricultural Science and Technology, European Urban and Regional Studies, Geoforum a další). Byl koordinátorem 45 výzkumných projektů a členem 40 dalších národních a mezinárodních projektů (např. 6. RP, 7. RP, Horizon, ESPON).
Institute of Geography and Spatial Organization PAS
Mariusz Kowalski je profesorem humánní geografie v Ústavu geografie a prostorové organizace Polské akademie věd (IGiPZ PAN). Přednáší také v Centru východoevropských studií Varšavské univerzity, je členem Polish-Lithuanian Handbook Commission a Rady Poláků v zahraničí. Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří politická a historická geografie, volební chování, etnické otázky, historické a současné územní členění, vývoj politických a socioekonomických systémů, geosofie a genealogie. Mariusz Kowalski je autorem více než 100 publikací, včetně 10 knih a více než 50 článků s recenzním řízením (časopisy: Geographia Polonica, Przegląd Geograficzny, Discussion Papers, Geopolitical Studies, Europa XXI, Geografický časopis, Studia z Geografii Politycznej i Historycznej, Werkwinkel, Familia a další). Byl koordinátorem 7 výzkumných projektů a členem 21 dalších národních a mezinárodních projektů (např. ESPON, Horizon).
Institute of Geography and Spatial Organization PAS
Michał Konopski vystudoval geografii na Fakultě geografie a regionálních studií Varšavské univerzity. Od roku 2012 je zaměstnancem Oddělení geografie venkova a místního rozvoje Ústavu geografie a prostorové organizace Polské akademie věd ve Varšavě. Jeho doktorská práce se týkala územní identity regionu Podlasie ve vztahu k administrativnímu členění. Jeho výzkumné zájmy se zaměřují na územní identitu venkovských obcí, vnímání prostoru, toponymii a geografickou regionalizaci, prostorové nerovnosti a místní rozvoj. Ve své výzkumné práci kombinuje kvantitativní i kvalitativní metody analýzy. Je autorem a spoluautorem řady publikací v oboru socioekonomické geografie a územního plánování. Michał Konopski se podílel na mnoha národních a mezinárodních vědeckých projektech (mj. polské Národní vědecké centrum, Horizon2020, ESPON). Zapojil se také do mezinárodní spolupráce s geografy z Izraele, Bulharska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Je členem řídícího výboru Komise pro místní a regionální rozvoj Mezinárodní geografické unie.
Institute of Geography and Spatial Organization PAS
Anna Grzelak je postgraduální studentkou Ústavu geografie a prostorové organizace Polské akademie věd (IGiPZ PAN), doktorandské školy Anthropos. Absolvovala studijní program Územní plánování a organizace se specializací na rozvoj a udržitelnost města. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří: udržitelný rozvoj, revitalizace, malá města, územní plánování a socioekonomická geografie. V současné době pracuje na disertační práci zabývající se funkční klasifikací malých měst.
Institute of Geography and Spatial Organization PAS
Aliaksandra Siadarava má doktorát z ekonomie a v současnosti pracuje v Ústavu geografie a prostorové organizace Polské akademie věd (IGiPZ PAN). Ve svém výzkumu se soustředí především na interakci mezi neformálními a formálními institucemi v různých zemích, na analýzu vzorců a historických podmíněností institucionálních dynamik. Jádro jejího bádání spočívá v průzkumu historických faktorů vedoucích k vývoji určitých institucionálních systémů, na základě jedinečných znaků politických a ekonomických mentalit. Zkoumá institucionální kořeny nerovnosti v zemích střední a východní Evropy. Má rovněž bohaté zkušenosti se sociologickým výzkumem a vedením rozhovorů. Coby autorka a spoluautorka přispěla do mnoha publikací z oboru ekonomie.
Institute of Geography and Spatial Organization PAS


