Understanding Rural (Dis)Content
Methodological Approach for the Project ‘Social and Political Consequences of Spatial Inequality‘
Thünen Working Paper 270. DOI:10.3220/253-2025-53
Susann Bischof, Franziska Lengerer, Larissa Deppisch, Anja Decker, Ludmiła Dobrovolná Władyniak, Michał Konopski, Anna Grzelak, Aliaksandra Sidarava, Josef Bernard, Andreas Klärner
Sociálně-ekonomické nerovnosti jsou v mnoha evropských zemích čím dál výraznější, avšak jejich společenské a politické důsledky – zejména ve vztahu k nárůstu populismu a pocitu „zanedbávanosti“ – zůstávají stále nedostatečně prozkoumány. Projekt „Společenské a politické důsledky prostorových nerovností ve středovýchodní Evropě“ si klade za cíl tuto mezeru zaplnit prostřednictvím empirického výzkumu, mezinárodního srovnání, regionálního zaměření na středovýchodní Evropu a využití kombinovaných metod výzkumu.
Tento článek je součástí kvalitativní odnože projektu a zaměřuje se na zkušenosti a perspektivy obyvatel znevýhodněných regionů. Zkoumá, jak různé věkové a příjmové skupiny vnímají své místní životní podmínky, jak tyto postoje ovlivňují jejich pohled na budoucnost a jak formují jejich vztah k politice.
V zájmu zajištění transparentnosti přináší tento metodologický dokument podrobný popis našich základních výzkumných předpokladů a empirického přístupu. Ten zahrnuje expertní rozhovory, fokusní skupiny, práci s vizuálními podněty a tematickou analýzu dat – to vše s cílem zachytit jemné nuance toho, jak lidé prostorové nerovnosti prožívají a jak je politicky interpretují.
Článek je k přečtení zde
Discontent and Disadvantage in Left-Behind Places: Regional Effects on EU-Trust and Status Attainment in Europe
Sociologia Ruralis, Volume 65, Issue 2, 2025, https://doi.org/10.1111/soru.70001
Josef Bernard
Diskuse o „zanedbávaných“ místech, venkovské nespokojenosti a prostorové znevýhodněnosti naznačují, že politická nespokojenost často vychází z toho, co vnímáme jako nerovnosti mezi regiony, zejména mezi městskými a venkovskými oblastmi. K oblibě tohoto argumentu přispívá časté mapování volebních výsledků, které obvykle odhaluje prostorovou korelaci: zvýšená podpora euroskepticismu a populismu má tendenci korespondovat s venkovskou periferností, úbytkem obyvatelstva, ekonomickými a zdravotními problémy a širšími formami sociálního znevýhodnění.
Tento článek přispívá k debatě tím, že rozlišuje mezi regionálními postojovými efekty a efekty sociální mobility. Navrhuje vícerozměrný rámec pro pochopení regionální zanedbávanosti a ukazuje, že regionální efekty nefungují jednotně v různých národních kontextech.
Na základě dat z European Values Study analýza zkoumá, jak mezigenerační vzdělanostní mobilita a nedůvěra v Evropskou unii souvisejí s regionálním znevýhodněním napříč Evropou. Zjištění naznačují, že tyto efekty jsou obecně slabé a značně variabilní. Zatímco nedůvěra v EU je silněji spojena se vzorci regionálního růstu, nízká vzdělanostní mobilita se zdá být více ovlivněna omezenými ekonomickými vyhlídkami, které jsou typické pro venkovské oblasti. Síla a povaha těchto vztahů se však výrazně liší mezi jednotlivými zeměmi.
Článek je k přečtení zde.
Spatial Inequalities and Electoral Preferences in Central Europe
GEOgraphia, vol: 27, n. 58, 2025
Jerzy Bański, Mariusz Kowalski, Josef Bernard, Tomáš Kostelecký, Larissa Deppisch, Andreas Klärner
Studie zkoumá volební dopady prostorové polarizace v Polsku, České republice a východním Německu. Zaměřuje se na volební chování obyvatel vybraných znevýhodněných regionů v těchto zemích a zkoumá faktory, které toto chování ovlivňují. V Německu a České republice analýza ukazuje, že podpora populistických stran je výrazně vyšší v periferních regionech, zatímco v dynamicky se rozvíjejících oblastech zůstává nízká. Neexistuje žádná jednotná politická síla, která by důsledně těžila z nespokojenosti voličů v těchto zaostávajících regionech. Naopak, objevující se politické síly se liší v závislosti na konkrétních kulturních a socioekonomických podmínkách – od pravicových přes levicové až po centristické. V Polsku je podpora populistických stran ve znevýhodněných regionech srovnatelná s úrovní podpory v bohatších oblastech. Politické rozdíly v Polsku se však více vyostřují podél osy konzervatismus–liberalismus.
Článek je ke stažení zde.
Left-behind Regions in Poland, Germany, Czechia: Classification and Electoral Implications
Thünen Working Paper 261
Josef Bernard, Martin Refisch, Anna Grzelak, Jerzy Banski, Larissa Deppisch, Michal Konopski, Tomáš Kostelecký, Mariusz Kowalski, Andreas Klärner
Tento working paper navrhuje, jak měřit regionální "left-behindness" a zkoumá, jak se promítá do volebního chování. Článek je tedy motivován zásadními argumenty debaty o „geografii nespokojenosti“. Její zastánci tvrdí, že rostoucí podpora populistických, pravicově nacionalistických, konzervativních a antisystémových stran často úzce souvisí s prostorovými vzorci regionální nerovnosti. Tento argument byl opakovaně testován v západoevropských zemích, ale ve středovýchodní Evropě zatím nebyl dostatečně prozkoumán. Pomocí našeho přístupu se nám podařilo potvrdit platnost „geografie nespokojenosti“ jako ústřední teze pro všechny tři zkoumané země. Novost a přidaná hodnota této studie spočívá v tom, že rozšiřuje chápání "zanedbávanosti" a volebního práva. Náš vícerozměrný přístup k left-behindess umožňuje komplexní interpretaci prostorových vzorců populistického hlasování ve středovýchodní Evropě. Míra vztahu mezi regionální zanedbávaností a volebním chováním se v různých zemích liší. V Česku lze najít silné asociace u stran ANO a SPD, ale ne u KSČM. Ve východním Německu je asociace mezi left-behindness a podporou AfD slabší, stejně jako v Polsku v případě PiS.
Článek je ke stažení zde.
Urban newcomers as candidates in rural municipal elections: Explorations in the political dimension of lifestyle migration
Journal of Rural Studies, Volume 115, April 2025, 103571
Anja Decker
Životní zkušenost a transformační účinky migrace z měst na venkov patří ke klíčovým výzkumným zájmům rurálních studií, ale víme jen málo o tom, co se děje, když obyvatelé měst po přestěhování na venkov využívají svého místního volebního práva. Příspěvek představuje poznatky z etnografického výzkumu v periferizovaném venkovském regionu Česka, v němž se prolínají sociální a prostorová znevýhodnění. S využitím rámce agency, který umožňuje uvést vědecké poznatky o lifestylové migraci do souvislosti s literaturou o proměnách způsobů politické participace, článek zkoumá, jak lifestylová migrace ovlivňuje subjektivní vnímání a praktické uskutečňování politického jednání jak lifestylových migrantů, tak ostatních obyvatel venkova.
More about the article here.
Left-behind regions in the European Union: Conceptualisation – Operationalisation – Classification
Thünen Working Paper 260
Josef Bernard, Martin Refisch, Tomáš Kostelecký, Anna Grzelak, Michał Konopski, Andreas Klärner
Společný working paper česko-polsko-německého týmu se zaměřuje na zanedbávané regiony v EU. V metodologické části working paperu představujeme novou konceptualizaci a operacionalizaci tzv. left-behind regionů v zemích EU. Za tímto účelem jsme analyzovali celkem 918 regionů ve 25 zemích s využitím ukazatelů týkajících se ekonomické životaschopnosti, sociální struktury a populačního vývoje v letech 1993-2021. Naše empirická analýza poukazuje na to, jak se povaha „zanedbávanosti“ liší napříč Evropou, se zvláštním zaměřením na střední a východní Evropu. V těchto regionech je zanedbávanost úzce spjata s regionálním znevýhodněním, které se vyznačuje nízkou ekonomickou prosperitou, sníženým sociálním statusem a vyšší mírou chudoby. Tyto oblasti často zažívají stagnaci nebo zmenšování, přičemž zvláště postiženy jsou nemetropolitní regiony, pravděpodobně v důsledku horší infrastruktury. V jiných částech Evropy mají různé dimenze "left-behindness" méně koherentní spojitosti a nevytvářejí tak jasné prostorové vzorce.
Článek je ke stažení zde.
Nierówności przestrzenne a geografia niezadowolenia. Przykład preferencji wyborczych na obszarach problemowych w Polsce [Spatial inequalities and the geography of discontent. Examples of voting preferences in problem areas of Poland].
Przegląd Geograficzny 95(4), pp. 421-446, DOI:10.7163/PrzG.2023.4.4
Jerzy Bański, Mariusz Kowalski, Michał Konopski
Článek se zaměřuje na problematiku socioekonomických prostorových nerovností na regionální úrovni a na vznikající geografii nespokojenosti mezi komunitami, které se cítí být „zanedbávány“.
Analýza se opírá o srovnání politických preferencí ve dvou volebních obvodech, nacházejících se v tzv. problémových oblastech – konkrétně v obvodu Chełm, který se vyznačuje opožděným urbanizačním vývojem, a v obvodu Koszalin, který zasáhl transformační šok. Výsledky čtyř posledních parlamentních voleb (2011, 2015, 2019, 2023) v těchto obvodech byly porovnány s celostátními politickými trendy a s výsledky z jednoho z „nejelitnějších" – a tedy pravděpodobně nejméně populistických – regionů Polska, kterým je obvod Poznaň.
Na základě této komparace lze potvrdit tezi, že obyvatelé problémových oblastí vykazují silnější sklony k volbě populistických stran. Je však důležité zdůraznit, že populismus nepředstavuje ucelenou ideologii na tradiční ose levice–pravice. Naopak – vykazuje schopnost oslovit voliče z různorodých prostředí, ať už konzervativních či progresivnějších. Ideově vyhraněné strany, jak pravicové, tak levicové, dosahovaly v těchto regionech volebních výsledků, které byly srovnatelné s celostátním průměrem, nebo dokonce vyšší.
Hlavní politické strany si zároveň stále více uvědomují potenciál populistických hnutí, a proto přizpůsobují své volební strategie i programy tak, aby dokázaly oslovit voliče z „nespokojených“ komunit v regionech, které se cítí být „zanedbávány“.
Článek si můžete přečíst zde.