7. října 2025 diskutovali vědci z několika zemí v Berlíně o tom, jaké politické dopady mají územní nerovnosti. Zvláštní pozornost byla věnována jejich vývoji a vnímání ve středovýchodní Evropě.
V mnoha regionech Evropy je patrná ekonomická stagnace, úbytek obyvatelstva a nedostatečné veřejné služby. Vnímání této situace však není zdaleka jednotné: vedle politické frustrace a nedůvěry vyjadřují obyvatelé také sounáležitost se svým regionem, angažovanost a optimismus. Politická nespokojenost není plošná, ale liší se v závislosti na sociální situaci, regionálním kontextu a místních srovnávacích horizontech.
U střední a východní Evropy se zvlášť výrazně ukázalo, že historický vývoj a postsocialistické transformační procesy se odrážejí v prostorových nerovnostech. Ekonomická slabost, sociální vyloučení a procesy úpadku se tam často prolínají s politickým odcizením mnohem silněji než v západní Evropě. To může podporovat politické odcizení a podporu pravicových populistických stran, ale projevuje se to velmi odlišně v závislosti na zemi, regionu a populační skupině. Regionální podmínky ovlivňují politické postoje, ale samy o sobě je nevysvětlují – individuální zkušenosti zůstávají klíčové.
O těchto tématech diskutovali vědci zapojení do projektu „Sociální a politické důsledky prostorových nerovností“ na základě výsledků svých analýz s osmi pozvanými odborníky z různých evropských zemí v rámci workshopu, který se konal 7. října 2025 v Berlíně.
Výzkumný projekt je financován Německou výzkumnou společností (Deutsche Forschungsgemeinschaft) a partnerskými organizacemi v Česku (Česká vědecká nadace) a Polsku (Národní vědecké centrum) v rámci iniciativy Weave Lead Agency.
V rámci projektu spolupracuje Thünenův institut pro životní podmínky ve venkovských oblastech se Sociologickým institutem Akademie věd ČR a Institutem geografie a územního plánování Polské akademie věd.