Nierówności przestrzenne a geografia niezadowolenia. Przykład preferencji wyborczych na obszarach problemowych w Polsce [Spatial inequalities and the geography of discontent. Examples of voting preferences in problem areas of Poland].
Przegląd Geograficzny 95(4), pp. 421-446, DOI:10.7163/PrzG.2023.4.4
Jerzy Bański, Mariusz Kowalski, Michał Konopski
Článek se zaměřuje na problematiku socioekonomických prostorových nerovností na regionální úrovni a na vznikající geografii nespokojenosti mezi komunitami, které se cítí být „zanedbávány“.
Analýza se opírá o srovnání politických preferencí ve dvou volebních obvodech, nacházejících se v tzv. problémových oblastech – konkrétně v obvodu Chełm, který se vyznačuje opožděným urbanizačním vývojem, a v obvodu Koszalin, který zasáhl transformační šok. Výsledky čtyř posledních parlamentních voleb (2011, 2015, 2019, 2023) v těchto obvodech byly porovnány s celostátními politickými trendy a s výsledky z jednoho z „nejelitnějších" – a tedy pravděpodobně nejméně populistických – regionů Polska, kterým je obvod Poznaň.
Na základě této komparace lze potvrdit tezi, že obyvatelé problémových oblastí vykazují silnější sklony k volbě populistických stran. Je však důležité zdůraznit, že populismus nepředstavuje ucelenou ideologii na tradiční ose levice–pravice. Naopak – vykazuje schopnost oslovit voliče z různorodých prostředí, ať už konzervativních či progresivnějších. Ideově vyhraněné strany, jak pravicové, tak levicové, dosahovaly v těchto regionech volebních výsledků, které byly srovnatelné s celostátním průměrem, nebo dokonce vyšší.
Hlavní politické strany si zároveň stále více uvědomují potenciál populistických hnutí, a proto přizpůsobují své volební strategie i programy tak, aby dokázaly oslovit voliče z „nespokojených“ komunit v regionech, které se cítí být „zanedbávány“.
Článek si můžete přečíst zde.